Dvojhláska, délka a hiát
Ve slově lou-ka patří ou do jedné slabiky. Dvojhlásky au a eu se vyskytují zejména v přejatých slovech. Samotná sousednost dvou samohlásek však dvojhlásku nezaručuje: na-u-ka má tři slabiky.
Dlouhá samohláska představuje jedno jádro, například á ve slově máma. Když sousední samohlásky náležejí různým slabikám, mluvíme o hiátu. U přejatých slov může výslovnost kolísat; viz přehled českých samohlásek ÚJČ.
Slabikotvorné souhlásky a ch
Souhlásky r a l mohou tvořit jádro slabiky, například v krk a vlk; omezeně také m, například v sedm. Ne každé r nebo l mezi jinými souhláskami automaticky představuje další slabiku.
Spřežka ch se v české abecedě považuje za jedno písmeno. Je však zapsána dvěma znaky. Naše hry a seznamy podle délky počítají znaky, takže pro ch používají dvě pozice. Rozlišení písmena a jeho zápisu vysvětluje ÚJČ.
Časté otázky
Je každé ou dvojhláska?
Ne. Přes hranici částí slova mohou o a u patřit do různých slabik, například po-u-čit. Je třeba zohlednit stavbu a výslovnost slova.
Označuje čárka nad samohláskou přízvuk?
Ne. Označuje délku. Hlavní přízvuk samostatně vysloveného českého slova zůstává na první slabice.
Je ch jedno písmeno, nebo dva znaky?
V české abecedě je ch jedno písmeno tvořené dvěma znaky. Jazykový rozbor toto rozlišení zachovává; hry a filtry délky na Lexiwi počítají oba znaky zvlášť.